Divadlo – Zpěvohra (dokončení)
| Umělci tomuto musí se přiznati, že se snaží dostati k jádru každé své nové úlohy; tím se stává, že se zjevuje vždy s nové stránky, kdežto jiní, spokojující se s pouhou skizzou povahy, stávají se šablonovitými.
Jemu nejvíce vadí po stránce hudební nedostatek rytmického citu – a bude to vždy překážkou v jeho další kariéře. On ovšem výtku tu nechápe, protože se neslyší a výkon svůj sám nekontroluje; proto také jistě žije v domnění, že se mu křivdí. Mohu jej však ujistiti, že při velkém talentu hereckém, při tom hlasovém materialu vzácně krásném a v dálku ušlechtile se nesoucím, jeho výkon mnohdy nelze doposlechnouti právě pro tuto osudnou nesprávnost rytmickou, jež každého hudebníka nemile se dotýká. Z ostatních sil účinkovaly: pí. Klánová – Panznerová, sl. Vykoukalová, sl. Hešova a pp.ryt. Skramlík, Aschenbrenner a Hynek, jehož mohutný, kovově zaznívající orgán zákeřníku Sparafucilovi znamenitě svědčí.
Ottovy Laciné Knihovny národní serie XIV. vyšel 22. sešit. Na sklonku této serie v sešitě 20. ukončen román Armanda Palacia Valdésa „Marta a Maria“ a počalo nové napínavé čtení „Podzimní láska“ od Andréa Theurieta, překlad dra. Jiřího Gutha.
Ethiopská lilie. Romanetto Jakuba Arbesa. Druhé vydání opatřilo nakladatelství dra. Fr. Bačkovského.
V Ottově Laciné Knihovně národní počal právě vycházeti nový původní román z našeho současného života maloměstského, nazvaný „Sychrova éra“. Napsal JUDr. Josef Laichter.
Zábavné listy – ročník XIV. z roku 1892
|
|