Řády a vyznamenání v Rakousko – Uherské říši (1. část)

Za našich dnů mluví a píše se mnoho o řádech , za příčinou zemské jubilejní výstavy české udělených.
K právům mocnářů náleží v každém státu právo řády a čestná vyznamenání vyvoleným udělovati. V Rakousku – Uhersku uděluje panovník sedm rytířských řádů a více čestných vyznamenání jiných.
Nejstarší řád, který naše říše má, jest řád zlatého rouna. Tento řád může pouze členům panujících rodin a nejvyšším hodnostářům ze šlechty propůjčen býti. Všechny rakouská arciknížata nosí tento vysoký řád, jenž byl vévodou Filipem Dobrým z Burgundu (1419 – 1467) dne 10.ledna 1429 ku povzbuzení šlechetného ducha v rytířstvu (jinak k rozšíření katolické víry) založen. Císař Maxmilián I. (1493 – 1519) byl zasnouben s Marií Burgunskou, dědičnou dcerou vévody Karla Zmužilého r. 1477 zesnulého i vyženil tímto sňatkem Nizozemí a ustanovil řád zlatého rouna za rakouský domácí řád. Když se Nizozemí španělským stalo (7.února 1522) přešel tento řád na Španěly a konečně přišlo po Utrechtském míru 11.dubna 1713 a Rastadském (7.září 1714) Nizozemí opět Rakousku, což Španěly pohnulo s Rakouskem r. 1725 smlouvu uzavříti, kterou oběma státům týž řád zůstal. Jméno řádu, který pouze katolíkům se propůjčuje, odvozuje se od zlaté beraní srsti (kůže, rouna), kterou řečtí Argonauti pod vedením Jasonových v Kolchidě ukořistili. Týž řád uděluje také vláda španělská.
pokračování příště

Zábavné listy – ročník XIV z roku 1892




Článek pochází z webu www.HUNUNPA.cz
https://www.hununpa.cz

URL tohoto článku je:
https://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=539