Karel Hynek Mácha - Marinka
| KAREL HYNEK MÁCHA (1810 - 1836)
MARINKA
Mácha, K. H.: Márinka, Mladá fronta Praha, 1986, první vydání
Krátký příběh o dvou dějstvích odehrávající se v Praze. Autor popisuje nádhernou májovou probouzející se přírodu a dává ji do kontrastu s umírající dívkou, kterou miloval.
Hlavní postavou je sám autor díla, je psané ich-formou.
Karel Hynek Mácha se procházel parkem, když spatřil osamělého, vyhublého žebráka prosícího o almužnu. Bylo na něm vidět, že žebrá s odporem. Když kolem něj procházel, žebrák mu podal lístek s adresou jeho dcery. Ta měla Máchova díla velice ráda, ale bohužel umírala na souchotiny a tak si přála básníka vidět osobně. Protože psaní bylo napsáno velice smutně a důvěřivě, rozhodl se ji básník navštívit.
Vydal se za ní 10. srpna 1833. Bydlela ve čtvrti Na Františku ve velice chudém domečku. Když ji spatřil, hned se do ní zamiloval. Měla pobledlý obličej, černé vlasy, plamenné oči, nosila bílé šaty v pase převázané černou stuhou. Její rodina bývala bohatá do té doby, než zemřela matka a macecha způsobila, že rodina takto zchudla. Marinka uměla velice dobře hrát na klavír, básník byl její hrou unesen. Bohužel musel odjet navštívit svého kamaráda do hor, a už když odjížděl, věděl, že se s Marinkou již neuvidí.
Když se básník vrátil, náhodou zabloudil na hřbitov, kde probíhal Marinčin pohřeb. Její otec, který ji velmi miloval, se zanedlouho utopil. Nikdo se k němu nehlásil, a tak byl pohřben bez rakve.
|
|