Vladislav Vančura - Markéta Lazarová

VLADISLAV VANČURA (1891 – 1942)
MARKÉTA LAZAROVÁ (1931)


Vančura, V.: Markéta Lazarová, Mladá fronta Praha, 1987, 12. vydání



Děj tohoto románu, který nese prvky balady se odehrává kdesi ve středověku, za dob loupeživých rytířů, na hradě Roháčku a Obořišti, v okolí města Mladá Boleslav.

Hlavní postavy – Kozlík – Velmi obávaný a známý loupežník, vůdce loupežnické
bandy, která byla tou nejhorší v okolí. Měl velmi početnou rodinu, čítající několik synů a dcer. Král jim vyhlásil válku, ovšem Kozlíkova rodina byla vytrvalá, krutá a neoblomná; všichni byli ochotní položit za svůj rod vlastní život.

– Markéta – Dcera Lazara. Lazar byl velitelem druhé loupežnické
bandy, která působila v okolí Mladé Boleslavi. Tyto dva klany byly věčnými oponenty. Také Lazarova rodina byla velmi krutá, ale pověstí nedosahovala hrůznosti a obávanosti Kozlíkovy bandy. Markéta byla jemná a citlivá dívka, která byla jiná než ostatní, byla velmi ctižádostivá a odhodlaná. Unesl ji Mikoláš, Kozlíkův syn, a ona se do něj posléze zamilovala. Velmi ho milovala i přes to, že tím porušila slib vůči svému otci – zamilovala se do muže z nepřátelského rodu.

V okolí Mladé Boleslavi odjakživa působily dva zbojnické rody: Rod šlechtice Kozlíka, který byl starší, významnější a rozsáhlejší, a rod zbojníka Lazara. Tyto dva klany stály proti sobě, ovšem proti oběma byl také vládnoucí král, který se rozhodl udělat jejich působení přítrž. Poslal proti nim armádu v čele s Hejtmanem, který se jmenoval Pivo. Armáda bohužel sestávala z žoldáckých vojáků, kteří by byli nejraději v hospodě, a tak nebylo divu, že Pivo neslavil žádné úspěchy.
Mezitím se v sídlech zbojníků odehrávaly dva milostné příběhy. Ten první začal ve chvíli, když Kozlík vyslal jednoho ze svých synů – Mikuláše, aby se vydal za Lazarem a nabídl mu spolupráci proti králi. Mikuláš byl u Lazara zbit a vrátil se s nepořízenou, ale rozhodl se Lazarovi pomstít: Po uzdravení se za ním vydal podruhé a vzal mu jednu z jeho dcer – Markétu. Později vyplynulo najevo, že Markétu její otec Lazar přislíbil Bohu, aby se vykoupil ze svých hříchů, a proto měla Markéta neustálé výčitky svědomí po tom, co se do Mikuláše zamilovala.
Druhý milostný příběh zažíval hrabě Kristián – zrovna se potuloval po české zemi, když ho přepadli Kozlíkovi muži a zajali ho. V táboře se zamiloval do Alexandry, Kozlíkovy dcery, což zase nechtěl připustit Kristiánův otec – vážený saský vévoda, který
se vydal hledat svého syna.
Mezitím se hejtmanovi po mnohých porážkách podařilo dobýt Kozlíkův tábor a opevnění – hrad Roháček. Zachránily se pouze ženy a děti, jinak byli všichni loupežníci kromě Mikuláše odvedeni. Kristián se vrátil zpět k otci, ale k jeho nelibosti se po nějaké době vydal hledat Alexandru. Nemohl ji nalézt a z neustálého toulání se po lese zešílel, až ho Alexandra sama zabila. Naproti tomu Markéta se toulala po přilehlých vesnicích a dostala se i do kláštera.
Mikuláš sehnal dostatek mužů k tomu, aby osvobodil svého otce Kozlíka a vydal se dobýt vězení do města. Nakonec se však ukázalo, že jeho vojsko nestačí a Mikuláš byl také zajat a popraven se všemi ostatními. Přežila pouze Markéta a Alexandra (vražda jí byla odpuštěna). Porodila děti, o které se starala Markéta.






Článek pochází z webu www.HUNUNPA.cz
https://www.hununpa.cz

URL tohoto článku je:
https://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=1109