Latinský název: Microtus arvalis Pro většinu lidí je hraboš prostě "myš", i když jde o zástupce naprosto jiné čeledi. Hraboše však poznáme na první pohled. Na rozdíl od myši má krátký ocas a krátké, ze srsti téměř nevystupující uši. Je obyvatelem otevřených terénů. Jeho nory jsou těsně pod povrchem země a jsou navzájem spojeny vyšlapanými cestičkami. V zimě si hraboši stavějí pod sněhem tunely na povrchu země a vykládají je trávou a mechem.

savci	placentálové	hlodavci	myšovití	hraboš polní
třída	nadřád	řád	čeleď	druh

Když sejde sníh, vykreslí nám hraboší chodbičky rozvětvenou síť. Hraboši se živí rostlinnou potravou ale i hmyzem. Hraboši jsou velmi plodní. Mohou mít i šeskrát do roka mláďata, v každém vrhu až sedm. Teoreticky by se tedy z jednoho páru, jeho dětí a dětí jejich dětí mohlo do roka narodit 2500 hrabošů! Za normálních okolností jsou ověem ztráty způsobené úmrtností a četnými nepřáteli hraboše tak velké, že k přemnožení dochází jen málokdy. Lasičky, lišky, kočky, sovy, káně, poštolky - těm všem je hraboš polní hlavní potravou. Ale i čápi, rackové a jiní ptáci zahubí spoustu hrabošů.