Předchůdcem chebského hradu bylo hradiště, které založili nespíše koncem 9. nebo na začátku 10. století chebští Slované. Jejich přítomnost o v oblasti Chebska dokládají archeologické nálezy už v 5. – 6. století. Hradiště se rozkládalo v místech dnešního hradu a přilehlé části města až po Mlýnskou a Růžovou ulici, na důležité křižovatce obchodních cest. Archeologické výzkumy (r. 1911 architekt J. E. Jonáš z Berlína, v l. 1932 – 1933 O Schürer, A. Gnirs a Státní archeologický ústav a v l. 1962 – 1964 A. Hejna z Archeologického ústavu ČSAV) zde objevily jednak velké slovanské pohřebiště, jednak valová opevnění s důmyslnou dřevěnou roštovou konstrukcí, kamennými zídkami a příkopy hlavně na Jánském a Jehlářském náměstí.

Vedle těchto zbytků pevnostních staveb se zde našlo velké množní slovanské keramiky, šperků (hlavně stříbrných, zlatých a bronzových záušnic a jiných předmětů, vřetena, ruční mlýnky na obilí aj.). Pod vlastním hradem (akropolí) a na východ od něj bylo předhradí s kupeckou osadou, základem budoucího města. Tu žilo vedle Slovanů asi i obyvatelstvo neslovanské (románské, německé a židovské). Při hradišti se sbíhaly cesty Chebská (z Bavorska údolím řeky Mohanu směrem k Chebu, Teplé a Bečovu na Teplou a odtud dále na Prahu), Královská (spojovala Cheb se západními zeměmi a vedla odtud dále údolím řeky Ohře k Sedlci u dnešních Karlových Varů), kde na ni navazovala Erfurtská cesta ze středního Německa. Odtud pak pokračovala před Ostrov, Radošov (Radovanův Brod), Doupovské hory a Žatec do Prahy. Jiné staré cesty vedly z Chebu přes Ašsko a údolím řeky Sály k dolnímu Labi a před Řezno a Salcburk a dále přes Alpy do Itálie.

Původní chebské slovanské hradiště bylo na přelomu 10. a 11. století přestavěno v novější, přičemž se už z velké části používalo kamene; tato stavba byla objevena hlavně při výzkumu v letech 1932 – 1933. Našly se základy 2 m silné hradby v prostoru mezi pozdější Černou věží a jihovýchodním rohem románského paláce. U obou jejich konců stály okrouhlé věže. Poněvadž větší z nich (jižní) zasahovala až pod dnešní Černou věž, je jisté, že šlo o hrad starší než románský palác z druhé poloviny 12. století. Při hradbě tohoto druhého hradu byly nalezeny zbytky obytné budovy z 11. – 12. století, která asi nebyla palácem (ten byl nejspíše na druhé straně, snad někdy v okolí pozdější románské poschoďové kaple). Tato stavba pochází asi z 11. – 12. století a není jisté, zda ji postavili ještě slovanští vládci zdejší oblasti nebo už hornobavorští Vohburkové, kteří se zde objevují od počátku 12. století a postavili na Chebsku pravděpodobně už i některé jiné hrady a tvrze, i když nedostatek pramenů nám nedává plnou jistotu, které. Obyvatelstvo však zůstávalo i nadále velkou většinou slovanské a byla patrně ponechána i část prvního slovanského hradiště (kamenný hrad překrýval pouze východní polovinu prostoru dnešního chebského hradu).

zdroj: http://www.hrady.cz/index.php?OID=158