Vysoko nad údolí říčky Branné na skalnatém ostrohu, který vybíhá od obce Branné (dříve Kolštejn) do údolí, ční dosud poměrně dobře zachované zbytky hradu Kolštejna. Svou vynikající strategickou polohou střežil hrad zemskou stezku vedoucí údolím z Moravy do Slezska.

První zpráva o Kolštejně se zachovala v listině z 3. května 1325, datované přímo na hradě, kterou neblaze proslulý násilník Jan Wüstehube daroval kameneckému klášteru v Kladsku část svého zboží za příkoří, jež mu způsobil spolu se svým zemřelým bratrem Jindřichem a jeho synem Hankem.

Šlo o nynější Staré Město pod Sněžníkem a o devět vsí, o rozsáhlé území takřka celého Staroměstska, tj. od Hanušovic až de slezským a kladským hranicím. Zdá se, že Wüstehubové, kteří si vybudovali ve Slezsku kolem r. 1290 hrad Frýdberk (nyní Žulová), zmocnili se tohoto zboží, původně zeměpanského, lákajícího bohatstvím drahých kovů, někdy po vymření Přemyslovců, asi v l. 1308 – 1310. Patrně tehdy vystavěli při cestě z Moravy do Slezska pod Ramzovským sedlem hrad Kolštejn.

Z původního hradu je dosud patrná obvodní zeď a zbytky pláce na západní straně. Velká věž, vysunutá na trojúhelníkové plošince hradu přímo nad údolí, byla později přestavěna, takže nemá zachovánu ani původní tloušťku zdí, ani tvar. Byla kdysi válcová; nynější rovné jižní čelo je dílem pozdějších úprav. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. K hornímu hradu přiléhalo na severní straně předhradí,uzavřené v první fázi budování kamennou zdí.

zdroj: http://www.hrady.cz/index.php?OID=111