Z národní poesie francouzské (limousinské) 2
| Parafrase Jaroslava Vrchlického Lhostejný milý
1. Ty horo padni ve propast, ty vzepni se k výši, údolí, neb Madelon svou vidím pást beránky bílé na poli.
2. Bůh lásky, liška podšitá, cos do ucha mi našeptal, já za ní šel až do žita, s ní milenec tam jiný stál.
3. Je pase, při tom z vřetena si stáčí hbitě tenkou niť, však vypráví mi ozvěna, že chytil jsem se v divnou síť.
4. Tu zachvěl jsem se bolestí, v mém srdci rostla hněvu bouř, jsou ženy naše neštěstí, jich láska jako z dýmky kouř.
5. Však zvyk jsem tomu, čert vem strast, i srdce víc mne nebolí, Ty, horo, padni ve propast, ty vzepni se k výši, údolí!
Ottova laciná knihovna národní přináší v seš. 9 – 11 série XIV. drobné povídky Ferd. Schulze, nazvané společně Mžikové fotografie a figurky.
Al. Jiráska sebrané spisy dospěli k dílu X.(seš. 93 – 94), v němžto umístěny dvě další povídky z osmnáctého věku: Sousedé a Pandurek. Vycházejí nákladem J. Otty v Praze.
Zábavné listy – ročník XIV z roku 1892
|
|