Josef K. Tyl - Strakonický dudák aneb hody divých žen
| JOSEF KAJETÁN TYL (1808 - 1856)
STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN (1847)
Tyl, J K.: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Mladá fronta Praha, 1983, 1. vydání
Drama o třech jednáních oslavující český lid, mateřskou lásku a odsuzující lačnost po penězích.
Děj se odehrává v okolí Strakonic i ve světě v první polovině 19. století.
Hlavní postavy: Švanda – hlavní hrdina, dudák, mladý a nezkušený se vydal do světa, kde si chtěl vydělat peníze hraním na dudy. Díky kouzlům se mu to podařilo, ale propadl touze po penězích, což se mu vymstilo. Naštěstí se v závěru hry, když málem přišel o život, ponaučil.
Dorotka – švandovo děvče, oddané, vždy mu stálo po boku i ve chvílích, kdy on jí opovrhoval a nakonec mu zachránilo život.
Švanda, mladý a nezkušený dudák se rozhodl vydat se do světa, aby si vydělal nějaké peníze. Udělal to hlavně proto, že otec jeho dívky jím opovrhoval. Byl totiž chudý, neznal svou matku ani otce. Jeho matka kdysi byla Lesní panna, ale protože se zamilovala do obyčejného člověka, stala se z ní Polednice.
Lesní panny očarovaly Švandovy dudy tak, že hrály velice zajímavou a poutavou hudbu nutící k tanci. Tak si Švanda vydělal spoustu peněz, ovšem vždy je hned utratil. Navíc potkal Vocilka, tuláka a bývalého studenta, pod jehož vlivem dočista zapomněl na domov a na Dorotku. Naštěstí Dorotka nezapomněla na něj a společně s přítelem Kalafunou ho našla. Ale Švanda opět zaváhal a byl uvězněn ve vězení v zemi krále Alenora. Nakonec byl matkou osvobozen, vrátil se domů, kde žil velice hýřivým životem, navíc zase naletěl Vocilkovi a spřátelil se s ním.
Pak se domů vrátila i Dorotka a velice se na Švandu hněvala. Ten se jí chtěl za zlobu pomstít a opět skočil na Vocilkovu lest a vydal se o svatojanské noci trhat údajně rostoucí kvítí lásky. O tom všem se dozvěděla Dorotka a vydala se ho zachránit před zlými duchy, kteří by ho vtáhli mezi sebe. Její úmysl se jí povedl, zachránila nejen Švandu ale i jeho matku a Švanda se ponaučil a polepšil.
|
|