Dmitrij Ivanovič Mendelejev

Datum 4.6.2004 | Rubrika: Chemie

Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (8.2.1834 - 2.2.1907) formuloval periodickou tabulku prvků, která je jedním z nejdůležitějších zevšeobecnění chemie i celé vědy.
Narodil se v Toboľsku na Sibiři (nyní Tjumeňská oblast) jako čtrnácté a poslední dítě Ivana Pavloviče Mendělejeva, učitele ruské literatury, a Marie Dmitrijevny Kornilevové, která pocházela ze sibiřské obchodní rodiny. Roku 1850 se přihlásil na Fakultu fyziky a matematiky při Hlavním pedagogickém institutu v Saint Petersburgu, kde v roce 1855 promoval s oslnivým výsledkem. Po ukončení studií se v letech 1855-86 zabýval vztahy mezi krystalovými soustavami a chemickým složením látek. Kromě teoretického výzkumu bylo jedním z jeho hlavních zájmů, použití vědy v průmyslu a ekonomii. Roku 1859-60 pracoval na Heidelberské univerzitě, kde spolupracoval s Robertem V. Bunsenem. Roku 1860 zavedl Mendělejev pojem kritické teploty a v témže roce také navštívil první Mezinárodní chemický kongres v Karlsruhe, kde díky názorům na atomovou hmotnost přišel na základní myšlenku periodické tabulky.

Roku 1864-66 zastával místo profesora chemie na Technologickém institutu v Saint Petersburgu a roku 1867-90 působil taktéž jako profesor na Saint Petersburské univerzitě. Mendělejev se snažil nalézt nějaké vhodné texty pro své studenty, ale na žádné vyhovující studijní materiály nenarazil. Proto napsal své vlastní - Základy chemie, které vyšly v mnoha vydáních v různých jazycích. Myšlenky potřebné k napsání knihy vedly Mendělejeva k formulaci periodického zákona v březnu 1869. Periodický zákon řadil tenkrát známé prvky podle jejich atomové hmotnosti a také předpovídal existenci dalších chemických prvků.


D. I. Mendělejev (1834-1907)

V následujících letech upravil Mendělejev svůj periodický zákon, který byl přijat se značným nadhledem. Až poté co Paul Emile Lecoq de Boisbaudran, Lars Fredrik Nilson a Clemens Winkler objevili prvky gallium(1875), skandium (1879) a germanium (1886), které Mendělejev předpověděl již v roce 1871 a pojmenoval je eka-aluminium (Ga), eka-bor (Sc) a eka-silicium (Ge), byl periodický zákon všeobecně přijat. Poté se Mendělejev stal slavným a obdržel řadu vyznamenání. Roku 1876 byl poslán ruskou vládou do Spojených států amerických, aby zde studoval zpracování ropy. Mendělejev mimo jiné pracoval na zkapalnění plynů, na rozpínavosti kapalin a na ruských měrových jednotkách. Taktéž se zabýval teorií roztoků, teorií anorganického původu ropy a chemií uhlí. Roku 1868 pomohl založit Ruskou chemickou společnost a roku 1906, pár měsíců před svou smrtí, bohužel nezískal Nobelovu cenu za chemii o pouhý jeden jediný hlas.

Krátký životopis v číslech
8.2.1834 - narozen v Toboľsku na Sibiři
1850 - přihláška na Fakultu fyziky a matematiky při Hlavním pedagogickém institutu v Saint Petersburgu
1855 - ukončení studií
1855 - 56 - studuje vztahy mezi krystalovými soustavami a chemickým složením látek
1859 - 60 - zaměstnán na Heidelberské univerzitě, kde spolupracuje s Robertem V. Brunsenem
1860 - zavádí pojem kritické teploty návštěva prvního Mezinárodního chemického kongresu v Karlsruhe
1864 - 66 - zaměstnán jako profesor chemie na Technologickém institutu v Saint Petersburgu
1867 - 90 - zaměstnán taktéž jako profesor chemie na Saint Petersburské univerzitě
1868 - pomáhá založit Ruskou chemickou společnost
1869 - formuluje periodický zákon
1871 - předpovídá existenci dalších chemických prvků - eka-alumia (gallium), eka-boru (skandium) a eka-silicia (germanium)
1876 - vyslán do Spojených států amerických, aby zde studoval zpracování ropy
1906 - o jeden jediný hlas mu uniká Nobelova cena za chemii
2.2.1907 - umírá



Článek pochází z webu HUNUNPA.cz
http://www.hununpa.cz

URL tohoto článku je:
http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=208