VIKTOR DYK (1877 - 1931)
KRYSAŘ (1915)


Dyk, V.: Krysař, Československý spisovatel, 1958 Praha, sedmé vydání

Jedná se o novelu, jejíž děj se odehrává ve středověku v německém městečku Hammeln. Dílo je psáno dle staroněmecké pověsti.

Hlavní postavy

– Krysař
Tajemný muž, povoláním krysař, obdařený kouzelnou píšťalou, která měla obrovskou moc – její tóny, pokud zněly slabě, dovedly ovládat krysy, pokud zněly silně, ovládaly i lidi; byla to mocná zbraň, ale Krysař jí nevyužíval;

Do německého městečka Hammeln přišel krysař. Bylo to potřeba, protože krysy
toto město sužovaly již dlouho. Město bylo náležitě pyšné, slíbilo krysařovi velkou odměnu, ale nakonec se konšelé k vyplácení neměli. Nepovažovali ho za sobě rovného, srovnávali ho s tamějším rybářem Jörgenem, který měl poněkud zpomalené myšlení. Krysař věděl, že má v ruce mocnou zbraň – svoji píšťalu, ale rozhodl se jí nevyužít. Byl tu totiž někdo, na kom mu ve městě záleželo – Agnes. Dívka, do které se zamiloval. Dokonce pro něj zradila svého dosavadního milého, Kristiána.
Krysař se v místní hospodě také setkal s ďáblem, který mu nabízel věčný život, pokud by úmyslně škodil lidem, on to však odmítl.
Mezitím se Agnes dozvěděla, že s Kristiánem čeká dítě – nechtěné. Všichni tři se tak dostali do konfliktu. Krysař se rozhodl, že město opustí. Cosi ho však táhlo zpět, byla to láska k Agens. Ovšem když se vrátil, zjistil, že se Agens z žalu utopila. Rozhodl se proto sprovodit ze světa celé město – nikoliv však kvůli nevyplaceným penězům, ale kvůli nenaplněné lásce.
Začal pískat na píšťalu, ale ne slabounce, jako když lákal krysy, ale silně. Tak, aby to všichni obyvatelé slyšeli. A skutečně. Každý, kdo zaslechl tóny vycházející z kouzelné píšťaly, šel za Krysařem a cestou si uvědomoval své prohřešky a hříchy. A Krysař je vedl na horu Koppel, za níž se nacházela všem tak známá propast. Propast, u které nebylo vidět na dno, a o které se tvrdilo, že na jejím konci je brána do dalšího světa – lepšího, kde všichni žili šťastně a spokojeně. A tak v propasti zmizelo celé město Hammeln. Až na jednoho člověka – rybáře Seppa Jörgena, který vše pochopil až o den později. I ten se další den vypravil směrem k propasti, protože konečně pochopil to, co slyšel minulý den. Ale když vycházel z města, uslyšel dětský pláč. Vydal se tedy po jeho stopách a narazil na bezmocné a opuštěné dítě. Ujal se ho a v propasti nikdy neskončil. Vydal se hledat matku, která by se o dítě postarala.