Vláknice Patouillardova



Obrázek se změněnou velikostíČeský název: Vláknice Patouillardova
Latinský název: Inocybe patouillardii
Výskyt: Houba roste pod listnatými stromy, především lipami, někdy i buky nebo duby jak v listnatých nebo smíšených lesích, tak často i mimo les, v městských sadech, alejích, v trávě pod skupinami stromů apod. První plodnice se objevují obvykle v červnu, hlavní dobou růstu je pak červenec nebo srpen, podle počasí, a někdy vyroste tato houba i na podzim. Je prudce jedovatá, jako smrtelná dávka se uvádí 40 - 50 gramů hub vážených za syrova. U nás je poměrně vzácná. Otrava se projeví již za čtvrt až půl hodiny po požití houbového jídla celkovou nevolností provázenou studeným potem a vyměšováním velkého množství slin, pak zimnicí, zvracením, bolestivými průjmy a křečemí. Dalšími projevy otravy jsou dušnost, poruchy srdeční činnosti, celková slabost, nejistá chůze přecházejíci až k závratím a poruchy vidění při plném vědomí, nakonec mdloby.

Popis: Klobouk má 2,5 - 9 cm v průměru, v mládí je kuželovitě zvoncovitý a nepravidelně zbrázděný, později se ploše kuželovitě otvírá, příčemž si zachovává na temeni výrazný hrbol. Okraj má v mládí podvinutý, později nepravidelně zprohýbaný a laločnatý, sklopený, nakonec popraskává a místy může být i zdvižený vzhůru. Pokožka je hedvábitě vláknitá, později podél vláken jemně popraskává. V mládí je téměř bílá, později nažloutlá a postupně růžoví, až nepravidelně a nestejně sytě červená, místy s oranžovým, jinde rumělkovým nebo až trochu karmínovým, hnědočerveným až hnědým odstínem. Lupeny jsou 3 - 6 mm vysoké, dosti husté, u třeně vykrojené až volné, k okraji klobouku se zužují, na ostří potrhané, promíchané četnými kratšími lupénky. V mládí jsou bílé. pak olivově nahnědlé, později červenají do rumělkového, později až do hnědočerveného odstínu, na ploše bývají červeně skvrnité, na ostří bílé a jemně vločkaté, v dospělosti jsou poprášeny okrově hnědým výtrusným prachem a mají až jemně olivově nazelenalý nádech.
Třeň je 2 - 20 cm vysoký a 1 - 2 cm tlustý, skoro válcovitý, často směrem vzhůru mírně kuželovitě zúžený, dole často zahnutý a mírně kyjovitě rozšířený nebo až hlízovitě ztluštělý, v stáří dutý a na lomu se vláknítě štěpí. V mládí je bílý, v horní části ojíněný, pak místy žloutne nebo oranžoví a nestejně rumělkově až karmínově červená.
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku trochu narůžovělá, v třeni více
červená, má jemnou ovocnou vůni a mírnou chuť.

Zaměnitelná je za čirůvku májovku.

  Období růstu:

  jedlá - nejedlá - jedovatá
Obrázek se změněnou velikostí
VI. - X.
Obrázek se změněnou velikostíObrázek se změněnou velikostíObrázek se změněnou velikostí

Stránky pro tisk Poslat známému Vytvořit z článku PDF